hořcovité
Gentianaceae A. L. De Jussieu
Gentian family
Jednoleté nebo vytrvalé byliny, v tropech i keře, liány a stromy nebo nezeléné saprofyty, rostliny obvykle mykorhitické.
Listy vstřícné, vzácně částečně střídavé, bez palistů, jednoduché, celistvé a celokrajné.
Květy jednotlivé nebo v úžlabních či koncových, obvykle vrcholičnatých květenstvích, oboupohlavné zpravidla pravidelné, různoobalné, obvykle 4-5četné, řídčeji i vícečetné. Kališní lístkysrostlé, někdy jen na bázi; korunní lístky srostlé, zřídka jen na bázi, zprvu kornoutovitě stočené, koruna obvykle zvonkovitá, trychtýřovitá nebo klolovitá, často při bázi s přívěšky; tyčinky v počtu korunních cípů, přirostlé ke korunní trubce, nitky obvykle tenké, zřídka rozšířené, navzájem nesrůstající, prašníky obvykle introrzní, středem nebo bází připojené k nitkám, pylová zrna jednotlivá nebo v tetrádách, obvykle se 2 nebo 3 aperturami, porátní nebo kolporátí, dvou- nebo 3 buněčná; gyneceum parakarpní, vzácně synkarpní, ze 2 plodolistů, placentace obvykle nástěnná, vzácně nákoutní, vajíčka obvykle četná, obrácená, semeník svrchní, někdy s gynoforem, při bázi, popřípadě na bázi korunní trubky, řidčeji na korunních cípech obvykle s různě utvářenými nektárii, čnělka 1, často zkrácená, blizna obvykle paličkovitá, zploštělá nebo dvoulaločná.
Plod tobolka, otvírající se dvěma chlopněmi. Semena s endospermem. Klíček fanerokotylární.
Rozšíření po celém světě. Častá mykorhiza, převažuje dichogamie.
U mnoha zástupců čeledi byly zjištěny iridoidy a sekoiridoidy v glykosidické vazbě. Tyto (silně hořké) glykosidy jsou charakteristické pro celou čeleď. Nejznámější je gentiopikrin, další například erytaurin, swertiamarin a amarogentin. Typický je výskyt pseudoalkaloidů, odvozených napřklad od gentiopikrinu. Mezi další charakteristické látky patří xanthonová (žlutá) barviva, napřklad gentisin, a také trisacharid gentianosa.
|