Zahradní rostliny
Charakteristika
Botanické druhy hyacintů (Hyacinthus) najdeme v přírodě od východní oblasti Středozemního moře po jihozápadní Asii. Původní druhy se vyskytují v zahradách velmi zřídka. Patří k nim například H. litwinowii a H. transcapisus. Nynější zahradní hyacinty byly vyšlechtěny z H. orientalis. Tento druh byl přivezen roku 1562 z Turecka a byl pěstován jako zvláštnost v botanických zahradách. Druh má modré květy a z tohoto modrého hyacintu byla nejprve vypěstována bílá odrůda, později odrůdy růžové, červené, žluté, lososové a oranžové. Zahradní hyacinty mají mnohem větší rozměry než plané druhy a krásné bohaté květy, zachovávají si přitom vůni původních druhů. Především v 17. a 18. století se stal hyacint stejně jako tulipán módní záležitostí a za jedinou cibuli se platily horentní sumy. Zpočátku byly oblíbené plnokvěté odrůdy, od 19. století se těší větší oblibě odrůdy s jednoduchými květy. V 18. století existovalo více než 2000 různých odrůd. Dnes je jich několik set, obecně rozšířeno je 50 kultivarů.
Morfologie
Rostliny jsou vysoké 20 – 30 cm, mají hladké, lesklé listy. Cibule jsou velké, kulovité s bílými nebo fialovými šupinami. Hyacinty vytvářejí květný stvol s válcovitým, 15 – 20 cm dlouhým, hustým hroznem zvonkovitých až nálevkovitých květů různých barev. Kvetou od poloviny dubna do května a vyznačují se výraznou , intenzívní a sladkou vůní.
Pěstování
Hyacinty vyžadují lehkou a propustnou půdu bohatou na humus a dostatek slunce.
Cibule sázíme na podzim do hloubky 10 – 15 cm podle velikosti, ve vzdálenostech 12 – 15 cm od sebe. Optimální obvod cibule pro zahradní pěstování je 15 – 16 cm. Cibule se po odkvětu, přibližně v červnu, vyberou ze země, očistí a uskladní na suchém místě až do termínu výsadby ke konci září nebo v říjnu. Cibuli je možno po odkvětu ponechat v zemi. Květ ovšem bude každý rok menší, až rostlina zanikne. Tento proces lze zpomalit vydatným hnojením organickými hnojivy.
Hyacinty netvoří dceřinné cibule, rozmnožují se rozmnožovacími cibulkami (brutem), jejichž tvorbu podpoříme diagonálním naříznutím cibulové báze. Rozmnožování v zahrádkách není většinou úspěšné.
Hyacinty se nejlépe uplatní ve skupinách jednoho druhu. Ty lze kombinovat s jinými světlými cibulovinami –např. s narcisy. Vyniknou i v partiích trvalek, ve skalkách, nádobách či na okraji trávníku. Jsou výborné k řezu a často se používají k rychlení.